Běžně se mu přezdívá papiňák a většina těch, kteří se v kuchyni pohybují jako doma, vědí, o co se jedná. Tlakový hrnec je tu s námi už téměř 350 let. Jaké nabízí výhody? A proč je s ním vaření jednodušší?
Papinův hrnec a působení tlaku
I při vaření je možné využívat znalostí fyziky. Třeba té, že pod vyšším tlakem se dosáhne vyšší teploty varu vody, což vede k rychlejšímu uvaření pokrmu. Je také pravděpodobné, že jídlo si zachová výraznější chuťové vlastnosti, protože nedochází k úniku výparů ven, protože v hrnci cirkulují. Běžně se voda vaří při dosažení 100 °C. V tlakovém hrnci díky působení vyššího tlaku je teplota varu v rozmezí 120 až 140 °C.
Tlakový hrnec, který takový způsob vaření umožňuje, vynalezl francouzský fyzik Denis Papin už v roce 1679. Podle něho také tato pomůcka dostala název – Papinův hrnec, ale obvykle mu lidé říkají lidově papiňák.
Aby tlakový hrnec vůbec fungoval
Asi nejdůležitější částí tlakového hrnce je jeho poklice, jež musí hrnec neprodyšně uzavřít, a tím zajistit působení vyššího tlaku při vaření pokrmu. Když voda vaří, uvolňuje se z ní pára. A ta pochopitelně musí odcházet i z Papinova hrnce, jinak by se tlak v něm zvýšil až k nebezpečným hodnotám a hrozil by výbuch a roztržení hrnce. K tomu dříve u první generace Papinových hrnců sloužil pojistný ventil, což byla ve skutečnosti pohyblivá a poměrně těžká zátka, která pomáhala upouštět přebytečnou páru ven. Dnešní tlakové hrnce druhé generace disponují pružinovým ventilem, který je jištěný ještě dalšími bezpečnostními ventily. Díky tomu jsou mnohem bezpečnější než jejich předchůdci. O roztržený tlakový hrnec není co stát, protože může způsobit těžké popáleniny.
Některé moderní tlakové hrnce jsou opatřeny termostatem s možností si nastavit teplotu v rozsahu od 110 do 120 °C, případně umožňují změnu tlaku uvnitř hrnce prostřednictvím číselníku, který nastaví tlak pružiny ventilu.
Co lze v papiňáku všechno vařit?
Nejčastěji se tlakový hrnec využívá k přípravě dobrého masového vývaru. Lze v něm ovšem uvařit i guláš, rýži či luštěniny nebo brambory. Při vaření luštěnin je však třeba počítat s tím, že hodně pění, tak je nutné si pohlídat množství vody, kterou je zaléváme.
Výhodou tlakového hrnce je, že je možné ho používat při vaření na plynu i na elektrických nebo indukčních varných deskách. Tím, že je zkrácená doba vaření potravin, ušetří se na spotřebovaných energiích. Papinův hrnec se tedy oplatí i z ekonomického hlediska.
Elektrické tlakové hrnce
Existují také elektrické tlakové hrnce, které ke svému provozu nepotřebují sporák. Nabízejí řadu automatických funkcí a mnohostranné využití. Lze v nich například i zavařovat. Výhodou je, že nevypouštění ven žádnou páru, není proto nutné je hlídat, a jsou tudíž mnohem bezpečnější než klasické Papinovy hrnce. Bývají vybavené stupnicí plnění, displejem, zabudovaným časovačem, přednastavenými programy vaření či odloženým startem nebo funkcí udržení teploty. Je tedy zřejmé, že se jedná o praktický výrobek, který šetří v domácnosti čas i práci.
Jak v tlakovém hrnci vařit?
Pro přípravě různých potravin v tlakovém hrnci je stanovená doba, po kterou by měly být vařené. Například brambory stačí vařit 7 až 9 minut, rýži asi 10 až 15 minut, předem namočené čočce postačí var v délce 20 minut, stejně dlouho se vaří hovězí guláš. Tato doba se začíná přitom počítat od dosažené potřebného tlaku v hrnci. Moderní papiňáky to oznámí barevným ukazatelem. U starších typů pak stačilo nadzvednout pojistný ventil. Pokud unikala pára, byl to signál k tomu, že vyššího tlaku již bylo dosaženo. Po skončení vaření se tlakový hrnec ihned neotevírá, ale nechává se doběhnout var na vypnutém sporáku.
Jak velký tlakový hrnec si pořídit?
V nabídce kamenných prodejen a internetových obchodů je celá řada různých modelů tlakových hrnců. Liší se zejména svým objemem. Ten nejmenší s objemem do 5 litrů je vhodný pro jednotlivce nebo páry. Pro běžnou rodinu o 4 až 6 členech postačí objem okolo 8 litrů. A největší tlakové hrnce s objemem nad 8 litrů jsou ideální pro velkou rodinu. Často si je pořizují také menší jídelny či restaurace.
