Co pěstovat ve skleníku? Kromě základních surovin jako ukorky, rajčata či papriky zkuste i další zeleninu. Při pěstování ve skleníku je také důležité dodržovat základní pravidla.
Ve skleníku se zelenině daří obvykle víc, než venku. Je to z toho důvodu, že pěstování rostlin venku ovlivňuje počasí. Déšť, vítr, sucho, přízemní mrazy a další. Z tohoto důvodu je lepší, když některé druhy zeleniny přesunete do skleníku.
Jak pěstovat okurky ve skleníku
Okurky se rozrůstají do široké plochy, z toho důvodu byste pod ně neměli sázet nic dalšího. Také si žádají poměrně hodně místa, optimální je výsadba 2-3 rostlin na m². Substrát byste měli udržovat neustále vlhký, dejte si však pozor na zalévání. Na listech s chloupky se voda drží dlouho, a hrozí tak vznik plísně.
Okurky velmi bujně přirůstají, proto je třeba je zhruba jednou týdně zastřihnout, aby namísto plodů nevznikaly plané výhony. V dolní části stonku byste měli vyštípat všechny postranní výhony. Ty další pak zastřihněte za prvním až druhým listem. Od konce července již přestává okurka tolik růst a není proto třeba tak častá úprava.
Rajčata ve skleníku
Rajčata mají raději o něco chladnější prostředí s nízkou vzdušnou vlhkostí a dostatkem čerstvého vzduchu. Proto by měla být v přední části skleníku, kde můžete větrat.
Snesou i krátkodobé sucho, potřebují však dostatek vláhy. Pro správný vývoj plodů žádají hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku. Kromě 5 horních větviček vyštípejte všechny postranní výhonky.
Pěstování paprik ve skleníku
Vzhledem k tomu, že je paprika teplomilná, je pro ni skleník ideálním prostředím. Oproti okurkám koření hlouběji, to znamená, že povrch substrátu může lehce proschnout. Papriky však mají rády vlhkou půdu, myslete proto na pravidelnou zálivku.
Přes celé léto výhony zaštipujte, ve spodní třetině až polovině rostliny se zbavte všech výhonů, ty v horní části zastřihněte za 4. až 6. listem. Vzhledem k hustým listům paprik není vhodné pod nimi pěstovat další plodiny kvůli nedostatku světla.
Papriky i rajčata jsou vhodnou zeleninou pro předpěstování, začít byste měli už v únoru, pak v dubnu můžete vysadit připravené a životaschopné rostliny.
Co pěstovat ve skleníku?
Ve skleníku můžete pěstovat i další druhy zeleniny jako jsou
Výhodou salátů je, že rostou velmi rychle, můžete je proto sázet v několik vlnách a sklízet po celou sezónu.
Kdy vysázet okurky ve skleníku?
Nejlepší čas na vysázení okurek je v první polovině dubna.
Kdy sázet rajčata do skleníku?
Rajčata vysázejte ve skleníku koncem března, nebo začátkem dubna.
Kdy sázet papriky do skleníku?
Nejlepší čas na vysázení okurek je v druhé polovině dubna, začátkem května. Dejte pozor na mrazy.
Základní pravidla pěstování ve skleníku
Ať už si vyberete malý či velký skleník, měli byste vědět, jak se o něj správně starat. Takovéto pěstování má totiž několik pravidel:
- provádění údržby,
- větrání skleníku,
- odstranění plevelu,
- ochrana před škůdci,
- opora rostlin,
- správná zálivka,
- postupné sklízení plodů.
Všechny tyto body jsou stejně důležité, a proto se na ně podíváme blíže.
Údržba skleníku
Začátkem nového roku byste měli provádět údržbu skleníku. To znamená čištění stěn, výměnu a desinfekci půdy, hnojení a také síření vnitřního prostoru. Jestliže byste tento proces vynechali, velmi by to uškodilo budoucí úrodě.
Větrání skleníku
Obzvláště při slunečném počasí je důležité větrat. Díky tomu ochladíte vnitřní prostor, snížíte vzdušnou vlhkost, a navíc umožníte přistup opylovačům. Větrat můžete manuálně, a pokud máte malý skleník nebo byste rádi ještě zvedli kvalitu vzduchu, můžete pořídit automatické větrací systémy, které při určité teplotě otevřou okna.
Časté pletí
Skleník je skvělým prostředím pro plodiny, to znamená, že se v něm stejně dobře daří i plevelu. Právě z toho důvodu byste se často měli věnovat pletí záhonů a prokypřování půdy.
Škůdci v skleníku
V teple skleníku se líbí také škůdcům, zejména slimákům, mravencům, mšicím a sviluškám. Pravděpodobně to nebude snadný boj, ovšem obejdete se i bez chemických prostředků. Výskyt škůdců byste měli pravidelně sledovat. Vhodné jsou lepové destičky.
TIP: Škůdci – Chraňte svůj záhon jednoduše a přírodně
V období od května do září byste měli skleník kontrolovat denně. Jedná se totiž o malý prostor, který škůdce opravdu láká, úrodu tak mohou zničit během několika mála dní.
Opora pro rostliny
Součástí kvalitního skleníku by měla být také opora pro rostliny, na tu byste rozhodně neměli zapomenout. Ta jim totiž zabrání polehávat na půdě, což omezí výskyt plísní a hniloby. Navíc většinou rostliny rostou rychle do výšky a jejich plody jsou těžké, samy se tak jen těžko udrží vzpřímeně.
Vydatná zálivka
Zahradní skleník většinou slouží k pěstování plodin, které mají rády specifické klima, a to teplo a vlhko. Z toho důvodu byste měli zalévat často. Vodu používejte pouze odraženou, její teplota by měla být podobná té ve skleníku. Zalévejte raději ráno, aby do večera stihla voda oschnout, čímž snížíte riziko nákazy chorobami. Správná zálivka probíhá pouze na půdu, ideálně kapénkovou závlahou.
Sklízení plodin ze skleníku
Většina plodin ve skleníku potřebuje postupné sklízení. Čím více je totiž sklízíte, tím více je podněcujete k dalšímu plození. Není proto dobré nechávat plody přerůstat či přezrávat.
Co konkrétně pěstovat ve skleníku pro vás připravujeme.
Přečtěte si také: Jak vybrat zahradní skleník?
Skleník můžeme využít prakticky po celý rok, kromě zimních měsíců. Pokud milujete období, kdy si můžete sklízet vlastní zeleninu ze zahrady, v zimních měsících nezoufejte. Vypěstovat si můžete přímo v bytě mikrozeleninu nebo microgreens, která vám dodá živiny i během chladných měsíců, kdy už venku nic jiného nevypěstujete.
Nejčastější chyby pěstování
- Špatný výsev – chybou může být časný výsev, rostlinky pak nemají dostatek světla pro správný růst. Dalším problémem bývá nedostatečná hygiena, což vede k padání rostlin.
- Častá zálivka – u malých rostlin, jejichž kořeny nedokážou využít všechnu vodu, je zbytečné je přelívat, způsobí to totiž uhnití. Prevencí může být vytápěný skleník, který i v chladném počasí zajistí vysychání půdy.
- Hloubka sázení – především u salátu musí srdéčko zůstat nad zemí. Jinak se bude hromadit voda.
- Popálení listů – k tomu dochází při přílišném hnojení, kdy zálivka nestihne na listech uschnout a pak svítí slunce.
- Špatná zálivka – nedostatek vody se projevuje dřevnatěním plodin, hořkostí a tuhostí. Plody mohou také praskat.
Pěstování plodin ve skleníku se může zdát jako taková malá věda. Ke správnému postupu totiž musíte znát mnoho důležitých informací. Odměnou za tuto námahu vám však budou neodolatelné domácí plody.
Zdroj: greenhousemag.com, gardeningknowhow.com
Další tipy na články
