Labrador | Co je třeba vědět před jeho pořízením

Labrador či labradorský retrívr je spolu s ovčákem považován za jednoho z nejchytřejších psích plemen vůbec. Jedná se o jedno z celosvětově nejpopulárnějších plemen, které se za každou cenu snaží potěšit svého páníčka a udělat mu radost. Na následujících řádcích se proto zaměříme na to, co je třeba vědět před jeho pořízením, jak se o labradora starat a jaké prvky by neměly chybět při jeho výcviku.

O plemeni

Obecně se předpokládá, že labradoři pochází z kanadského Newfoundlandu, konkrétně právě z oblasti Labrador, podle které byli pojmenováni. Jejich předky jsou pravděpodobně novofundlandští psi, kteří byli využíváni jako lovci s vynikající schopností aportování, a právě díky této schopnosti zaujali také chovatele v Anglii.

Místní zákony v té době však dovoz psů z kanadských provincií zakázaly, a tak byli chovatelé nuceni přijít s vlastním šlechtěním. To přineslo celou škálu různých barevných variant labradorských retrívrů, přičemž nejvíce byl zpočátku upřednostňován černý labrador, postupně se začaly rozmáhat i jiná zbarvení (např. zlatá, bílá či hnědá). Do České republiky se labradoři dostali někdy v průběhu první světové války.

Vzhled labradora

Labradoři jsou přímo stvořeni pro sport a odpovídá tomu i jejich tělesná stavba. Mají robustní kostru a poměrně dobré osvalení. Psi jsou obvykle mohutnější než fenky, jež se zvětšují až s přibývajícím věkem. Velikost labradora se samozřejmě liší v závislosti na tom, zda se jedná o fenku nebo psa. Výška se svorně pohybuje okolo 50-60 cm a váha labradora v dospělosti je v průměru někde mezi 29 a 36 kg u psů a 25–32 kg u fenek.

Srst labradora je krátká, hustá a může mít širokou paletu zbarvení. Co se vzhledu hlavy týče, labradoři mají poměrně širokou lebku, na níž jsou usazeny sklopené špičaté uši a výrazné, velké oči. U čistokrevného labradora je pak srst vždy jednobarevná, maximálně s menší bílou skvrnou v oblasti hrudníku.

Zlatý retrívr vs labrador

Zlatý labrador a zlatý retrívr jsou od sebe pro nezkušeného pejskaře prakticky nerozeznatelní. Pokud si však budete dostatečně pozorní, jejich rozlišení pro vás nebude představovat žádný problém. Níže jsme si pro vás připravili jednoduché srovnání, díky kterému se prostě nemůžete splést.

Zlatí labradoři a zlatí retrívři jsou pro nezkušené oko na první pohled stejní. Jakmile však přijdete blíže a zaměříte se na srst, okamžitě poznáte, kdo je kdo. Labradoři mají srst totiž relativně krátkou, zatímco zlatí retrívři mají srst velmi dlouhou. V průměru jsou také zlatí retrívři o něco větší, což však nemusí platit vždy.

Co se vlastností týče, labradoři jsou o něco náročnější na trénink a na pohybovou aktivitu. Zlatý retrívr je také o něco umírněnější a citlivější, což může představovat jistou výhodu pro méně zkušené pejskaře. Oba však vyžadují dostatek pozornosti a rozhodně nejsou vhodní pro někoho, kdo jim nemůže dopřát dostatek času na trénink.

Druhy labradora

Jednotlivé druhy labradorů se od sebe odlišují v podstatě pouze barvou. Nejčastěji můžete stále narazit na původního černého labradora, avšak výjimkou již není ani zlatý, hnědý či dokonce bílý. Barvené varianty zahrnují tedy mohou zahrnovat například tyto druhy:

• hnědý,
• bílý,
• čokoládový,
• černý,
• zlatý,
• stříbrný.

Různé barevné varianty vychází ze třech základních, tedy černé, hnědé a zlaté. Čokoládový labrador je v podstatě pouze světlejší labrador hnědý, bílý labrador je extrémně světlá zlatá varianta a stříbrný labrador je spíše do šeda.

Jak jsme zmiňovali výše, srst labradora by měla být vždy jednobarevná, maximálně s bílou skvrnou v oblasti hrudníku. Pokud tomu tak není, s největší pravděpodobností je váš pejsek kříženec labradora s jiným plemenem.

Tu a tam se můžete setkat s pojmem australský labrador, který však není zcela přesný, protože takovýto poddruh labradorského retrívra neexistuje. Jedná se o australského labradoodla, což je samostatné čistokrevné plemeno, jež vzniklo zkřížením labradora a pudla.

Kříženci labradora

Jelikož je labrador tolik populární plemeno, narazit na křížence rozhodně není žádnou výjimkou. Často se setkáte například s labradorem kříženým s vlčákem. Tito psi jsou pak vzhledově o něco mohutnější, obvykle mají zvednuté uši jako ovčáci, ale srst a tlama jsou spíše do labradora. Tito psi pak vyžadují zvýšenou pozornost na cvičišti a vyžadují dennodenní pobyt na čerstvém vzduchu.

Poměrně dost se objevuje také kříženec labradora a zlatého retrívra. Jelikož jsou si tyto plemena dost podobné, nikdy vlastně nevíte, ke kterému plemeni bude inklinovat více. V tomto případě je nutné znát rodokmen pejska, abyste mohli skutečně rozhodnout o tom, zda je čistokrevný či nikoli.

Povaha labradora

Labrador je opravdu přátelský pes, který si skvěle rozumí i s dětmi a ostatními zvířaty v domácnosti. Svého páníčka nadevše milují a neustále se mu snaží zavděčit. Jsou extrémně energičtí a zbožňují všemožné aktivity. Jestliže se jim aktivit nedostává, mohou se však začít chovat destruktivně, což se projevuje kousáním, kopáním, škrábáním a podobně. Stejně jako u všech retrívrů je jeho nejoblíbenější činností aportování.

Tito čtyřnozí mazlíčci jsou také často využíváni jako asistenční psi například při canisterapii. Vynikají totiž vysokou empatií a dokáží vycítit, že s člověkem není něco v pořádku. To jde ruku v ruce s tím, že se dokáží naučit prakticky všechno, čemu věnujete dostatek pozornosti. Na druhou stranu z něj nikdy nevychováte hlídače, protože lidi opravdu miluje, a to i ty cizí.

Štěně labradora

Pokud jste se již pro tohoto mazla rozhodli a pořídili si štěně, doporučujeme co nejdříve začít s jeho výcvikem. Štěňátka labradora vyžadují pozornost již od raného věku a čím více se těmto roztomilým kuličkám chlupů budete věnovat, tím šťastnější budou.

Jak cvičit labradora?

Labradoři jsou extrémně inteligentní, mají až nutkavou touho potěšit svého páníčka a pohyb je pro ně navíc nekonečnou zábavou. To vše dohromady znamená, že se jsou při tréninku ve svém živlu a jejich vycvičení by neměl být problém ani pro ty, pro něž je labrador prvním pejskem.

Stejně jako u všech psů vyžaduje i výchova labradora dávku trpělivosti a přátelského přístupu. Labradoři totiž přímo nesnáší hrubé zacházení a rozhodně pomocí něj ničeho nedosáhnete. Za správně provedený kousek nebo uposlechnutý příkaz vždy pejska odměňte pohlazením a pamlskem, při neuposlechnutém ale nezvyšujte hlas a s klidem vytrvejte.

S tréninkem je samozřejmě dobré začít co nejdříve, ale nikdy štěňátko nepřetěžujte. Zezačátku je dobré chodit pouze na kratší procházky, aby se mohl pejsek co nejdříve socializovat. Labradoři totiž mají sklony k bázlivosti a pokud se v raném věku neseznámí s co nejvíce situacemi, mohou pro ně v dospělosti představovat nepřekonatelný problém.

Jak se starat o labradora?

Co se péče týče, labrador není nijak extrémně náročný. Stačí jej jednou týdně vyčesat, pravidelně zastřihovat drápky a čistit chrup. Je však pravdou, že i při vyčesávání dost líná. Není proto vhodný pro puntičkáře, kteří musí mít vždy všechno perfektně uklizené.

Chcete-li svého čtyřnohého miláčka opravdu potěšit, choďte s ním pravidelně plavat. Ocas labradorů je totiž velice silný a pro plavání je jako stvořený, díky čemuž plavání doslova zbožňují. Dávejte si však pozor na čistotu vody a nikdy nepouštějte pejska někam, kam byste sami nevlezli.

Je labrador vhodný do bytu?

Při dostatečném tréninku a socializaci není problém labradora chovat v bytě. Dokud mu budete dopřávat dostatek pohybu, dokáže se chovat klidně a ukázněně. Pozor si však dávejte na jeho ocas, se kterým prakticky neustále vrtí a vše v jeho dosahu by mohlo skončit zkázou.

Chovat jej však můžete i na zahradě. Labrador v zimě venku v pohodě vydrží, protože pochází z drsných podmínek, avšak vyžaduje kontakt s rodinou a odloučení těžce nese. Chcete-li jej tedy udržovat venku, musíte jej pravidelně navštěvovat, hrát si s ním a brát jej na procházky.

Krmení labradora

Labradoři nejsou známí pouze svou hravostí a láskou k lidem, ale také sklony k přejídání. Dokáží doslova sežrat, na co přijdou, proto musíte jejich stravu pečlivě hlídat a vycvičit je tak, aby skutečně jedli jenom to, co mají. Nedovolte cizím lidem je krmit kdečím. Ke krmení vybírejte pouze kvalitní a šetrně vyráběné granule, jež pejskovi nezpůsobí žaludeční potíže a obsahují dostatek živin.

Čím krmit štěně labradora?

U štěňátka je výběr krmiva ještě důležitější. Dávejte si pozor na syrové maso, které může obsahovat různé parazity a bakterie. Všechno raději převařte. Svému pejskovi také dopřávejte dostatek zeleniny a ovoce pro doplnění veledůležitých vitamínů. Kvalitní značky granulí obvykle obsahují minerální látky nutné pro růst, proto není třeba žádné minerály uměle přidávat.

Frekvence krmení pak záleží na věku pejska. V prvních 8-16 týdnech jej krmte 4x denně, poté přejděte na 3 krmné dávky za den a ve věku kolem 8 měsíců můžete přejít na standardní krmení 2x denně, kterého se poté již držte celý pejskův život.

Zdraví a choroby labradora

Labrador je především sportovec a k tomu ještě poměrně mohutný. Jeho onemocnění se tak vztahují právě k tomuto faktu. Nejčastěji trpí na dysplazii kyčelního kloubu a jiné kloubní obtíže. Základem pro prevenci je kvalitní strava obsahující látky pro zdraví kloubů a pravidelný pohyb. Důležité je také nezatěžovat štěňátko příliš brzy a být při výcviku trpělivý.

Jak jsme zmiňovali výše, labradoři mají také sklony k tomu jíst více, než je zdrávo. To může vést až k obezitě, která s sebou nese další zdravotní rizika v podobě vysokého krevního tlaku, zvýšeného cholesterolu a další zátěže pro klouby. Dávejte si proto dobrý pozor na to, co váš pejsek jí a v jakých dávkách. Vždy mu také dopřávejte pouze opravdu kvalitní krmivo.

Proč si pořídit labradora

• Miluje svého páníčka
• Skvěle vychází s dětmi i jinými zvířaty
• Čiší z něj energie a hravost
• Výborně reaguje na trénink
• Lze jej chovat v bytě i na zahradě

Proč si labradora nepořizovat

• Dost líná a chlupy budete mít všude
• Není to hlídač
• Vyžaduje dost času pro trénink

Labrador se rychle stane miláčkem rodiny

Labradoři jsou vhodnou volbou i pro pejskaře-začátečníky, kterým nevadí trocha chlupů a mají dostatek času na jeho výchovu. Jsou neuvěřitelně přátelští a budou vás bezvýhradně milovat za jakýchkoli podmínek. Jejich extrémní hravost a energičnost však vyžaduje vyhrazení dostatku času na trénink a pohybové aktivity, bez kterých budou labradoři trpět úzkostí a destruktivním chováním. Pokud jste mu však připraveni jeho lásku opětovat, lepšího rodinného psa si snad ani nemůžete přát.

Zdroje: petplan.co.ul, labradortraininghq.com, hillspet.com, rover.com

---

Tip na další oblíbená plemena psů