Jiřiny patří k nejpěstovanějším květinám v našich zahrádkách. Jiřinky totiž kvetou dlouho a nepotřebují náročné podmínky pro pěstování. Ozdobte si jimi svou zahradu i vy.
Existuje mnoho odrůd těchto krásně zbarvených květin – a všechny se na zahradě budou vyjímat.
Rozmanitosti jiřin
Jiřinky nemají žádnou vůni, i tak se ale s oblibou pěstují. To především proto, že dlouho kvetou – začínají nakvétat již v červenci, a květy pak zničí až první mrazíky. Proto jsou také nazývány královnami podzimních zahrad. Jiřina má velmi různorodé květy – ty se liší svou plností, tvarem a mají širokou škálu barev. Odradit pěstitele však může jejich náročné zazimování. Jiřiny totiž nepatří mezi mrazuvzdorné rostliny a jejich hlízy se musí na podzim vyrýt ze záhonů a zazimovat. Jestliže nejsou zazimované správně, může dojít k jejich seschnutí, mohou také shnít nebo zplesnivět.
Květina mnoha názvů
Jiřiny se k nám do Evropy dostaly ze Střední Ameriky. Ředitel madridské botanické zahrady J. A. Cavanillem dostal v roce 1785 několik hlíz této rostliny ke zkoumání od mexického botanika Vincenta Cervantese. Cavanille pak rostlinky pojmenoval na počest švédského botanika A. CH. Dahla – Dahlie. Později rostliny znovu zkoumal německý botanik Willdenow, a ten jim dal jméno po svém příteli Georgim – Georgina. Toto nové pojmenování se v Německu uchytilo, a když se pak květiny dostaly k nám do Čech, byl jejich název přeložen do češtiny, a tak vznikly jiřinky nebo také jiřiny.
Šlechtění jim prospělo
Dahlie jsou charakteristické tím, že mají obrovskou rozmanitost květů. Ty původní botanické druhy měly pouze jednoduché květy, i když také mnoha barev. Už na začátku 19. století se ale jiřiny začaly šlechtit, a díky tomu dnes rozeznáváme tisíce jejích druhů s květy nejrůznějších velikostí a tvarů.
Květy mohou mít jen několik málo centimetrů, většinou se pěstují ty větší – některé mohou dosahovat až více než dvaceti centimetrů. Pěstují se v mnoha barvách – není snad barva, ve které by dahlie nebyla známá. Velmi oblíbené a zvláštní jsou černo-fialové jiřiny. Květiny ale mohou mít i mnoho tvarů – připomínají kaktusy, chryzantémy, lekníny, astry nebo pivoňky.
Jak pěstovat jiřiny
Byla by škoda nemít tyto úchvatné květiny doma na zahrádce. Pozor si dejte hlavně na mráz – jiřiny jsou na mráz velmi citlivé. Je tedy důležité načasovat si správnou dobu výsadby. Pokud by totiž jarní mrazík poškodil rašící výhonky, jejich růst by se zastavil. Mějte tedy na paměti, že u nás se běžně mrazíky objevují až do poloviny května – proto je vhodné začít s výsadbou až koncem května.
Georginy mají rády výživnou, a především dobře propustnou půdu. Rostliny průběžně také přihnojujeme, a to až do srpna. Půda by měla být ideálně hlinitopísčitá – a místo pro výsadbu hledejte na sluníčku. Georginy potřebují slunné a nevětrné místo.
Hlízy se sází přibližně 10 – 15 centimetrů do země a měly by od sebe být ve vzdálenosti přibližně 50 centimetrů. Některé druhy jiřinek jsou hodně náchylné na ohýbání, a mohou se tak častěji lámat. Pro jistotu tak rostliny přivažte k asi metrové tyčce. Po vysazení hlíz se záhon musí okamžitě zalít. Poté už ale nemusíte dělat vůbec nic – jen čekat, až jiřinky vyraší ven.
Aby kvetly jedna radost
Jiřinky mají rády pravidelnou zálivku, jakmile půda vyschne, je potřeba je zalít. Výhony se obvykle ukážou nad povrchem už po čtrnácti dnech od vysazení. Je dobré počkat, až vyrostou do velikosti asi třiceti centimetrů a potom rostlinu zaštípnout. Vždy se zachovávají alespoň čtyři nejsilnější – a zbytek se vyštípne.
Pokud by se přebytečné výhony nevyštípaly, jiřina by nekvetla tolik bohatě, měla by květů málo, nebyly by tak krásné a výrazné, a především by začaly vykvétat mnohem později. A to by byla obrovská škoda. Potřeba je odstraňovat i již odkvetlé květy. Dahlie se bohatě rozvětvují a tvoří nová poupata. V případě, že chcete květiny využívat i k řezu, je dobré ponechat vždy jen vrchní květ a ostatní poupata na stranách vyštípat.
Hlízy během zazimování uchovávejte na suchém a vzdušném místě, kde se teplota pohybuje mezi 5 – 8 stupni. S hlízami by se mělo zacházet maximálně opatrně. Jen tak přežijí zimu, aby v létě zase mohly začít úžasně a barevně kvést.
