Bezmasá jídlaRecepty

Pravá italská pizza: Snadný recept krok za krokem

Připravte pravou italskou pizzu s jednoduchým receptem krok za krokem. Na co si dát pozor při přípravě originální pizzy. Upravte si a vytvořte tuňákovou nebo hawai pizzu.

Pizza

Říká se, že “žádná láska není tak opravdová, jako láska k jídlu” a tak nemůžeme nechat vaše chuťové buňky strádat. Proto jsme si pro vás připravili do detailu „vychytaný“ návod, jak si v domácích podmínkách připravit opravdu špičkovou domácí pizzu. Začněme ale hezky popořádku. Víte, že některá jídla dokáží vysílat do mozku speciální impulzy, jež navozují pocity štěstí a naše chuťové buňky si pak ta jídla žádají znovu a znovu? Dokonce byl sestaven i žebříček pokrmů, jenž tyto schopnosti mají. První místo zaujala italská pizza, druhé a třetí pak smažené bramborové lupínky a čokoláda. Je to tvrzení jedné univerzitní studie z Ameriky, jejíž závěr byl ten, že závislost na těchto poživatinách bývá stejně silná, jako závislost na návykových látkách.

Pizza
Zdroj foto: David Franklin / Shutterstock.com

Originální italská pizza

Pokud vás zajímá, odkud se vlastně pizza vzala a jak dlouho ji svět zná, musíme se vrátit zpět do starověku. Podle historiků si už staří Egypťané mleli obilí, míchali ho s vodou a z tohoto těsta pekli jednoduché ploché koláče. Postupem let Egypťany následovali staří Římané. Suchými obilnými plackami se lidstvo živilo po dlouhé roky. Teprve v 16. století, kdy se v italské Neapoli začal vyrábět sýr, s pozdějším názvem Mozzarella, a do Evropy se dostala rajčata, začalo se těchto dvou ingrediencí používat k dochucení placek, kterým se v tu dobu již říkalo „pitta“. Italové si název později upravili na „picea“ a jak léta plynula, název se měnil, až vznikla dnešní „pizza“.

Domovinou pizzy je Itálie

Na konci 17. století začaly sice v Neapoli vznikat první malé pizzerie, ale trvalo ještě dalších 200 let, než se z obilných placek stala vyhledávaná delikatesa. Původní čtverec se zakulatil, suché těsto ochutil česnek a postupem let i rajčata, drobné rybky a sýr. V tomto období se všem pizzám říkalo „Neapolská“ a bylo úplně jedno, co se na nich zrovna nacházelo. Neapol se dodnes považuje za „matku“ novodobé pizzy, jenže spíš než realita, to bude hlavně marketingová záležitost. Ale ať tak či tak, Itálie domovinou pizzy bezesporu je.

Pizza okouzlila i královskou rodinu

Psal se rok 1899 a v italské královské rezidenci Capodimente se konala první veřejná premiéra této pochoutky. Slavní italští pekaři zde vytvořili pizzu speciálně pro královnu Margaretu Savojskou. Byla obložena červenými rajčaty, bílou Mozzarellou a zelenou bazalkou tak, aby imitovala italské národní barvy. Na počest mladé královny byla pojmenovaná pizzou Margaritou. Královský dvůr byl doslova nadšen. Netrvalo dlouho a  pizza se rozšířila nejen do celé Itálie, ale i do ostatních států.

Pizza Margarita
Pizza Margaritta (Zdroj foto: Ekaterina Pankina / Shutterstock.com)

Mezinárodní den pizzy

Obliba pizzy ani časem neupadla. Právě naopak. Zdá se, že sláva tohoto pokrmu rok od roku narůstá. Každoročně 9. února se dokonce slaví Mezinárodní den pizzy. Jen v naší republice se jich ročně spořádá přes 30 milionů. Tento počet se zdá být obrovský, ale ve srovnání třeba s Brazílií, kde se jich denně sní přes milión, je náš počet úplně zanedbatelný. A ještě něco se změnilo. Tyto placky už dávno nejsou jídlem chudých.

Nejlepší italská pizza

Je až k neuvěření, že na světě údajně existuje 22 000 druhů pizz. Žebříček pěti nejoblíbenějších vypadá takto:

  1. pizza Capricciosa (tato pizza vyhrála i první místo oblíbenosti v Česku),
  2. pizza Quattro Formaggi,
  3. Hawaii pizza,
  4. pizza Margharita,
  5. pizza Prosciutto.

Zajímavosti, jež jste o pizze dosud netušili

  • Pizzu si častěji dávají muži než ženy, a to v celých 68%.
  • Máme ji raději jako večerní jídlo, než jako oběd.
  • Nejdražší pizza stojí 1000 dolarů a můžete si ji objednat v americkém Manhattanu. Co na ní najdete? Základními ingrediencemi jsou lanýže, čerstvý humr, pravý kaviár a smetana.
  • Největší pizzu upekli v Itálii v roce 2012 a měřila v průměru 39,6 metrů.
  • Pizza je dokonce už i součástí sportovní disciplíny zvané „pizza freestyle“, kdy pekař točí těstem okolo sebe, vyhazuje ho do výšky, přitom zvětšuje jeho velikost a současně tvaruje pizzu do souměrného kola. To vše samozřejmě v rytmu svižné hudby.
Pizza
Zdroj foto: Sudhanshu92 / Shutterstock.com

Jak podávat pizzu?

Co byste ještě měli vědět:

  • Pizza se podává vždy vařící.
  • Sýr musí být vláčný a má se táhnout.
  • Italská pizza má výšku pouhých 0,5 cm.
  • Italové říkají, že první sousto by vám mělo pořádně spálit horní patro a díky tomu budete na chuť pizzy ještě dlouho, dlouho vzpomínat.

Recept na pravou italskou pizzu

Možná se vám na první pohled zdá návod moc dlouhý a složitý, ale nenechejte se zmást. Recept je jednoduchý a je velmi podrobně rozepsaný do jednotlivých kroků tak, aby ho zvládl úplně každý. Připravte si to nejlepší kynuté těsto na pizzu.

Suroviny na těsto pizzy

1,2 kg hladké mouky, 1 kostka čerstvých kvasnic, 1 lžíce krystalového cukru, 1 lžička soli, 4 lžíce extra panenského olivového oleje, 4 lžíce bílého jogurtu, 500 ml teplé vody (cca 45 stupňů) a forma na pečení pizzy (nemusí nutně být).

Uvedené množství surovin nám bude stačit na 8 kusů pizzy o průměru 30 cm. Na každou pizzu si odkrojíme 250 gramů těsta.  Je-li 8 kusů pro vás mnoho, přizpůsobte množství vašim potřebám.

Příprava těsta na pizzu

  1. Droždí rozdrobíme do mísy a přidáme k němu trošku teplé vody (z odměřeného množství). Vody zatím jen tolik, abychom v ní mohli kvasnice dobře metličkou rozmíchat. Teplá voda je nutností! Do rozmíchaných kvasnic přisypeme 1 lžíci cukru a znovu zamícháme. Necháme vzejít kvásek, což trvá tak 5-10 minut (začnou se na povrchu dělat bublinky).
  2. Do vzešlého kvásku přidáme kvalitní olivový olej, který dodá těstu výbornou chuť i vláčnost. Vmícháme jogurt a zbytek teplé vody. Opět promícháme.
  3. Do odvážené mouky vsypeme sůl a obě suroviny spolu promísíme. Mouku se solí vsypeme do připravené tekuté směsi a obě složky spojíme. Nyní si těsto přendáme na vál a rukama dobře zpracujeme. Lze použít i robot, ale Italové říkají, že není nad ruční práci. Pokud by se stalo, že těsto lepí, přidejte ještě mouku. Z vypracovaného těsta uděláme kouli, jejíž okraje zahneme dolů tak, aby seshora bylo těsto krásně hlaďounké.
Těsto na pizzu
Zdroj foto: Ugryumov Igor / Shutterstock.com
  1. Do mísy vytřené olejem (aby se nám na ni těsto po vykynutí nenalepilo) vložíme těsto zahnutými okraji dolů. Nyní celý jeho povrch pomažeme olejem. Mísu přikryjeme a dáme vykynout na teplé místo. Správně vykynuté těsto poznáme podle toho, že zdvojnásobí svůj objem.
  2. Z vykynutého těsta si odkrojíme 250 gramové porce. Z každé opět uděláme kouli s podehnutými okraji a vyskládáme je vedle sebe na plech (mělo by vám jich vyjít 8), přikryjeme a necháme ještě 15 minut kynout na teplém místě.
  3. Mezitím si připravíme směs na potření každé pizzy. Do mísy dáme rajčatové pyré neboli pasírovaná rajčata (já používám balení v krabičce o hmotnosti 0,5 kg). Osolíme, přidáme 1,5 lžíce sušených bylinek (např. oregano, tymián, bazalka nebo třeba saturejka). Směs promícháme a tím je připravená k použití.
  4. Vykynuté bochánky těsta vložíme do kulatých forem na pečení pizzy (pokud máme jen jednu formu, děláme to postupně, pokud formy nevlastníme, vystačíme si i bez nich a pizzu budeme péct na plechu). Vezmeme jeden kousek těsta, položíme ho do středu formy a pěkně od prostředka ke krajům jej rozprostřeme po celé ploše. Po obvodu vytvoříme prsty zvýšený okraj a plochu celé pizzy dobře přitlačíme k formě, aby hezky držela u dna. Na těsto dáme 3 lžíce připravené rajčatové směsi a rozetřeme ji až k okrajům.
Zdroj foto: Monika Wisniewska / Shutterstock.com
  1. Nyní máme nachystaný základ na pizzu a dále už záleží na nás, pro jaký druh se rozhodneme a čím si pizzu ochutíme. Můžeme udělat všechny stejné anebo klidně každou jinou. Fantazii se meze nekladou a záleží pouze na vaší chuti a možnostech. Pro ty, kteří se chtějí nechat inspirovat, uvedu 4 oblíbené druhy:

Pizza Hawai

Na rajčatový základ vyskládáme plátky šunky a na ně nasypeme menší kousky konzervovaného ananasu. Celý povrch zasypeme jemně strouhanou Goudou (popř. jiným druhem sýra).

Ďábelská pizza

Pánové, kteří mají rádi ostrá jídla, jistě ocení ĎÁBELSKOU PIZZU. Na rajčatový základ vyskládejte krájené sterilované Jalapeňos papričky. Na ně nebo mezi ně kolečka suchého salámu. Pokud snesete opravdu ďábelskou ostrost, posypejte povrch ještě drcenými sušenými chilli papričkami a vše zasypejte strouhanou goudou (či jiným typem sýra).

Italská pizza

Na rajčatový základ vyskládáme kolečka rajčete nakrájená ostrým nožem na velmi tenké plátky (síla tak 1 mm, aby se stačila propéct). Na rajčata přijdou kousky mozzarelly a (podle originálního receptu) ještě čerstvá bazalka. Podle mých zkušeností se bazalka ráda pálí a listy jsou pak nevzhledně hnědé, proto doporučuji nahradit bazalku čerstvými lístečky tymiánu. Ty se nepřepalují a dodají pokrmu úžasnou vůni i chuť.

Tuňáková pizza

Na rajčatový základ dáme kousky konzervovaného tuňáka trošku rozmačkaného vidličkou. Na něj vyskládáme na tenko nakrájená kolečka cibule a celý povrch zasypeme sýrem.

Kamenná pec na dřevo, ze které jsou údajně ty nejlepší pizzy světa(Zdroj foto: Andrewshots / Shutterstock.com)

Pečení pizze

Teď už zbývá pouze pizzu zapéct. Jestli nemáte originální troubu na pizzu, využijte svou domácí. Troubu je potřeba předem vyhřát na maximální teplotu, jakou vaše trouba disponuje, což bývá nejčastěji 250 stupňů. Pravá italská pizza se peče v kamenné peci na dřevě a teplota uvnitř dosahuje až 500 stupňů, což v domácích podmínkách nelze docílit. Kouzlo dokonalé chuti pizzy spočívá v jejím rychlém upečení. Při teplotě 500 stupňů se peče 2-3 minuty, v domácí troubě ji nechejte zapéct zhruba 5-8 minut do zrůžovění okrajů.

TIP: Připravte si i domácí pizzu pečenou v troubě.

Il buon gusto per la pizza! – Ať vám pizza chutná!

Zdroj: acouplecooks.com


Další recepty na bezmasá jídla

Share this post

About the author

Jsem jednou z redaktorek tohoto webu. Psaní mě provází celým mým životem. Své první články jsem vytvořila už na základní škole, kde sloh byl mým nejoblíbenějším předmětem. Později jsem se věnovala povídkám a dnes píši hlavně mediální články pro tisk, texty na weby, blogy, magazíny, formální texty. Taky se věnuji korektuře českého jazyka. A o čem píši nejraději? Mám ráda "běžný život", přírodu, cestování, zajímám se o historii zajímavých míst hlavně v naší republice, o recepty a moudro našich babiček, miluju zvířata ..... no, a tom všem ráda i píši.