Hlíva ústřičná: Jak na pěstování? Léčivé účinky a recepty

Hlíva ústřičná je nenápadná houba, kterou si snadno vypěstujete i u vás doma. Hlíva ústřičná má léčivé účinky a úspěšně dokáže bojovat s viry a bakteriemi.

Význam hlívy ústřičné

Hlíva ústričná (lat. Pleurotus ostreatus) je nasládlé chuti a silně voní po houbách. Roste na kůrách listnatých stromů od jara až do zimy. Nejčastěji ji objevíme na bucích a vrbách téměř po celém světě. Lze ji pěstovat i uměle, a to jak v průmyslových, tak i domácích podmínkách.

Nejen její druhové jméno, ale i vzhled je odvozen od ústřic, jimž jsou kloboučky hlívy nápadně podobné. Většinou mají v průměru tak 5-25 cm a rostou ve vrstvách nad sebou. Vrstev bývá několik, takže celé trsy hlívy mohou dosahovat až několika kilogramů.

Plíseň na hlívě ústřičné

Starší plodnice bývají pokryty bílým povlakem, vzdáleně připomínajícím plíseň.

Nemusíme mít strach, je to jen poprašek vyklíčených výtrusů plodnic z horních řad, a jde o naprosto přirozený a zcela neškodný jev, který může vznikat i při skladování.

Další druhy hlívy

• Hlíva plicní (lat. Pleurotus pulmonarius)
• Hlíva olivová (lat. Omphalotus olearius)
• Hlíva královská (lat. Pleurotus eryngii) – používa se pro ní i název hlíva máčková
• Hlíva dubová (lat. Pleurotus dryinus)
• Hlíva ušatá (lat. Pleurocybella porrigens)
• Hlíva klamná (lat. Omphalotus illudens)
• Hlíva miskovitá (lat. Pleurotus cornucopiae)

Historie průmyslového pěstování hlívy

Prvním průkopníkem v pěstování hlívy v domácích podmínkách byl německý mykolog R. Falck v roce 1917. Dnes mezi největší mimoevropské producenty hlívy ústřičné patří Čína, Thajsko, Pákistán a USA. Je třetí celosvětově nejpěstovanější houbou s celkovou roční produkcí přes 2,5 milionů tun.

Historie uvádí, že již před několika staletími si lidé, kterí objevili hlívu ústřičnou v lese odnášeli ji i s hlínou domů, aby ji umístili do vlhka, kde by jim dále, třeba i několik příštích let, plodila.

S průmyslovým pěstováním pro potravinářské účely se začalo až poměrně dost dlouho po válce. Jako první se toho ujali maďarští mykologové, kteří založili své plantáže na topolovém dřevě. Ale vzhledem k mnoha okolnostem, jako byl nedostatek topolového dřeva, jednoroční sklizeň, malé výnosy, záhy od této činnosti upustili. O deset let později na tuto činnost navázala Itálie, kde hlívu pěstovali na pšeničné slámě a kukuřičném lupení. A za dalších pár let se do byznysu s hlívou vložila Asie a začala ji pěstovat na různých rostlinných odpadech.

Poptávka ale vzrůstala, a tak se v roce 2000 stala světovým velkoproducentem hlívy ústřičné Čína, s roční produkcí 1,3 milionů tun. Největšími evropskými pěstiteli jsou dnes Itálie, Francie, Maďarsko a Polsko.

Pěstování hlívy ústřičné

Rozeznáváme několik druhů hlív, z nichž největší přínos pro nás má právě hlíva ústřičná. Zvláště v posledních letech její obliba strmě stoupá.

Je nejen chutná, ale i velmi zdravá, a díky tomu si vysloužila přezdívky jako zázračná houba nebo elixír mládí.

Cena hlívy ústřičné v obchodech se takřka vyrovnává ceně masa, a tak možná někteří přemýšlíte, že byste se pokusili o její pěstování sami. Máte-li vhodné podmínky, nic vám v tom nebrání. Poradíme nejlepší způsob, jak pěstovat hlívu ústřičnou?

Pěstování hlívy má trošku jiná specifika jako pěstování žampionů. Především potřebuje světlo, takže se nehodí pěstovat hlívu někde v temných sklepeních, protože bez světla na úrodu budeme čekat marně. Další podmínkou je vlhko a teploty tak 15-18 stupňů Celsia. Do míchání vlastního substrátu k pěstování hlívy vám nedoporučuji se pouštět.

Pěstování hlívy ústřičné v koupeném substrátu

Mnohem jednodušší, a také efektnější, je zakoupit si profesionálně připravený substrát, který má po bocích otvory, kudy hlíva poroste. Pokud si tedy takové balení hlívové zahrádky koupíte (cena je asi 150 Kč – 250 Kč za jedno balení), a donesete domů, pak jej hned umístěte na teplejší místo s pokojovou teplotou, kde si nějakou chvilku pobude.

1. Aby nám ale v této pokojové teplotě hlíva ústřičná nevysychala, nařízneme spodní část balení a touto otevřenou stranou postavíme na tác, do kterého nalejeme vodu, abychom podpořili vzlínání vlhkosti.
2. Seshora do všech čtyř rohů zapíchneme špejle a na ně natáhneme volnější igelitový pytel, čímž si z toho vyrobíme takový provizorní fóliovník. Vodu do tácku pravidelně doléváme.
3. V pokojové teplotě bude až do té doby, dokud nám substrát neproroste. Že se tak stalo, poznáme podle toho, že se v bočních otvorech objeví podhoubí. To je ten pravý čas k tomu, abychom celé balení přenesli do teploty 15-18 stupňů. Tam zůstane 2-3 týdny a po této době už se sbírá první úroda.
4. Hlíva ústřičná plodí ve vlnách, což znamená, že se posbírá první vlna hub, substrát si tak týden odpočine a začne rodit podruhé. Takto vydrží „rodit“ 2-3 měsíce a pak už je jeho život ukončen.

Za vyzkoušení, zda máte pro pěstování hlívy ty správné podmínky, to určitě stojí, a pokud se vám úroda vydaří, budete mít zaručeně čerstvé houby se všemi jejich zdravotními benefity.

Pěstování hlívy na pařezu

Nevíte, jak se zbavit starého pařezu na zahradě? Nemusíte jej náročně likvidovat, prostě jej naočkujte hlívou. Nejenom, že jej ekologicky rozloží, ale také ji můžete pravidelně sklízet. Jak naočkovat pařez?

1. Pořiďte si násady hlívy v dřevěných kolících.
2. Do pařezu vytvořte otvory 10 mm vrtákem.
3. Násady hlívy do těchto otvorů jednoduše vložte.

Nebo můžete očkovat pařez pomocí kaše, kterou vytvoříte smícháním hlívového podhoubí s vodou. Vzniklou kaši nechte odstát 2 dny na teplém místě, a následně ji do vytvořených otvorů jemně vetřete.

Péče o pařez

Musíte vždy dbát o to, aby vámi naočkovaný pařez byl stále vlhký. Takže jej neustále zalévejte, výhodou také bude, když jej překryjete igelitovým pytlem, aby vlhkost neodcházela, a vytvořilo se tam přírodní mikroklima. První plodnice se objevují nejčastěji na podzim a bude plodit tak dlouho, dokud pařez prostě zcela nezlikviduje.

Pěstování hlívy na špalku

Pokud nemáte žádný pařez, který potřebujete zlikvidovat, i tak můžete hlívu pěstovat – a to jednoduše na špalku. Nejvhodnější je špalek z listnatého stromu, jako je:

• bříza,
• dub,
• buk,
• olše,
• topol, habr a další.

Špalek by neměl být starší než pár týdnů od pokácení, v opačném případě by se hlíva neujala. Naočkujete ho úplně stejně jako pařez, nicméně po očkování musíte špalek zabalit do strečové fólie, aby podhoubí začalo poctivě pracovat a nevyschlo, jelikož mu nebude dodávána vláha ze země.

Špalek s hlívou ústřičnou uložte nejlépe do sklepních prostor, pokud nastává jaro, přesuňte jej na zahradu, ale nejlépe do stínu, aby sluneční paprsky špalek nevysoušely. Na špalku z měkkého dřeva vyrostou první hlívy dříve nežna tvrdém dřevě.

Léčivé účinky hlívy ústřičné

• snižuje cholesterol,
• hlíva ústřičná posiluje imunitní systém,
• zpomaluje růst nádorů,
• je vhodná pro pacienty s cukrovkou,
• pro pacienty s vysokým tlakem,
• při obezitě,
• beta glukan je považován za elixír věčného mládí,
• ruští vědci izolovali z hlívy i antibiotikum Pleurotin.

V tradiční čínské medicíně se po celá staletí hlíva používala k přípravě mastí a léčivých tinktur proti zánětům, virům a bakteriím. Co jěště léčí hlíva ústřičná? Účinky hlívy ústřičné se používají při léčbě hemeroidů, žilních problémů, bércových vředů, ekzémů, popálenin, strnulosti končetin a šlach, ale také srdečním potížím a při rakovině.

Nejvíce ceněnou látkou ze zdravotního hlediska jsou beta-glukany. Ty se nejvíce podílejí na obranyschopnosti organismu a na snižování cholesterolu v krvi. Je ale zapotřebí delší doba užívání (min. 2-3 měsíce). Glukany v těle aktivují bílé krvinky, které pak ničí nepřátelské bakterie, viry a plísně.

Samozřejmě, že hlíva není, ani nemůže být, všespasitelná, ale rozhodně velkou měrou přispěje k povzbuzení obranyschopnosti nás dospělých, ale i dětí. Zvlášť v období chřipek a nachlazení. Hlíva ústřičná je tedy vhodná ke konzumaci i pro děti.

Hlíva ústřičná je prodávána v různých formách jako potravinový doplněk. Ovšem u mnohých stojí za zvážení, zda je jejich koupě vhodná, zda to není jen dobře prodejný artikl. Čerstvá hlíva vám zaručeně do těla cenné látky dodá, ale chce to čas a pravidelnou konzumaci, kterou je vhodné ještě podpořit přidáváním sušeného houbového prášku do tepelně upravených pokrmů.

Vyzkoušet můžete hlívu ústřičnou s rakytníkovým olejem.

Vitamíny které obsahuje hlíva ústřičná

• vitamíny řady B,
• vitamíny D, C, K,
• stopové prvky jako železo, draslík, fosfor, sodík, zinek, selen, bór a jód,
• nejvíce ceněnou látkou jsou beta 1,3-D glukany,
• další látky jako mevinolin, některé proteiny, enzymy, steroly, aminokyseliny, mastné kyseliny a řadu dalších látek.

Mletá sušená hlíva ústřičná

Prášek hlívy ústřičné vzniká rozemletím sušených plodnic. Výhodou je, že se dá rozemlít i třeň (nožička), která je při vaření velmi tuhá na zužitkování, ale obsahuje stejné množství cenných prvků, a proto je škoda ji nevyužít.

Hlíva sušením, ani tepelnou úpravou neztrácí cenné látky, ale přesto se snažme vařit ji co nejkratší čas.

Sušená má výrazné aroma a přidává se hlavně do polévek, salátů, dušených mas a dále kamkoliv vás napadne.

Recepty z hlívý ústřičné

Čerstvá hlíva má v kuchyni široké uplatnění. Vyzkoušejte různé recepty z hlívy ústřičné jako je sekaná masa s hlívou, omáčky, polévky, těstoviny z hlívy ústřičné, masové nákypy, zapečená jídla a mnoho dalšího.

Uveďme si několik nejlepších receptů z hlívy ústričné receptů, pocházející z kuchyně našich maminek a babiček:

Recept na smaženou hlívu ústřičnou

Hlívu ústřičnou očistíme a rozdělíme na jednotlivé „řízečky“. Ty vložíme do osolené vody a necháme vařit 10-15 minut, aby byly dostatečně měkké a nebyly gumové. Pak je scedíme, necháme okapat a vychladnout.
Pak obalujeme v klasickém trojobalu, ale ti, co holdují zdravé výživě, jej mohou obalit třeba v bezlepkové Hrašce. Hlívu smažíme pěkně do zlatova po obou stranách a podáváme s bramborovou kaší nebo salátem. Oblíbená je třeba dršťková polévka z hlívy ústřičné, která se nazýva i falešná dršťková.

Omáčka z hlívy ústřičné

Vyzkoušejte recept na chutnou omáčku z hlívy ústřičné:

1. Jemně nakrájenou cibuli orestujeme na oleji. Přidáme čerstvé nebo sušené bylinky, které máte rádi (např. tymián, majoránka či rozmarýn).
2. Poté do hrnce vložíme na kousky krájenou hlívu a promíchejte.
3. Po chvíli opékání přidáme nové koření (mleté nebo drcené), kmín, sůl, pepř, podlijeme troškou vývaru (popř. vody) a dusíme 15 minut.
4. Pak směs necháme trochu vychladnout.

Do mixéru vhodíme několik vlašských ořechů (staré ořechy si den předem raději namočíme do vody) a přidáme částečně vychladlou hlívovou směs. Mixujeme pěkně dohladka. Pokud by to bylo moc husté, zředíme převařenou vodou.

A máme hotovo. Omáčku z hlívy ústřičné mažeme na pečivo či chleba a ozdobíme čerstvou pažitkou nebo jarní cibulkou.

Zdroj: grocycle.com, gardeningknowhow.com, familystylefood.com, thekitchn.com

---

Další oblíbené články