Stále více lidí touží po ekologickém bydlení, které se stává nejen moderním trendem, ale především nutností s ohledem na ochranu životního prostředí. Pro naši civilizaci je to snaha o soulad s přírodou, o její ochranu i o naše vlastní zdraví.
V zahraničí, zejména v severní Americe, Skandinávii a v průmyslově vyspělé západní Evropě, není ekologické bydlení žádnou výjimkou. I u nás se již objevují jeho první vlaštovky a dá se očekávat, že v budoucnu bude ekologických domů a domácností přibývat čím dál víc.
Ekologicky bydlet = ekologicky myslet
Ekologické bydlení je především snaha o život méně nebo zcela nezávislý na sdružených dodávkách energií, soustřeďující se na jiné obnovitelné zdroje a přírodní materiály. V konečném důsledku dokáže ušetřit značné finanční výdaje na domácnost, pomáhá hospodárně zacházet i s odpady a energiemi. Má-li člověk správné ekologické smýšlení, pak se jeho život stává zodpovědnějším, pohodlnějším, spokojenějším i zdravějším.
Od letoška už jen nízkoenergetické budovy
Od ledna tohoto roku začala platit směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2010/31/EU, podle níž musí každý nový rodinný dům výrazně lépe hospodařit s energiemi. Směrnice používá termín „Dům s téměř nulovou spotřebou energie“. V praxi to znamená, že stavební povolení dostanou pouze budovy, jež podle třídy energetické náročnosti v současnosti spadají do kategorie A nebo B. Půjde v podstatě o využívání alternativních zdrojů vytápění a kvalitní zateplení domů, což již dnes velká část domů splňuje. Cílem této směrnice je zvýšení ekologičnosti staveb, neboť 40% produkce oxidu uhličitého mají na svědomí právě budovy.
Co je „pasivní dům“
V souvislosti s ekologickým bydlením, se začal objevovat výraz „pasivní dům“. Tyto typy domů se nejvíce přibližují konceptu ekologického bydlení, avšak pro mnoho lidí je to neznámý pojem. Pasivní dům je novodobou ekonomickou i ekologickou stavbou, u níž platí, že čím vyšší je počáteční investice, tím nižší jsou následné provozní náklady. Tyto domy skýtají velmi levný provoz, stálý přívod čerstvého vzduchu, ideální vnitřní teplotu v létě i v zimě a samozřejmě využívají obnovitelné zdroje energie. Zatlačily do pozadí donedávna upřednostňované nízkoenergetické domy, jelikož si kladou za cíl nezatěžovat v budoucnosti atmosféru emisemi fosilního uhlíku a tím brzdit tempo hrozícího globálního oteplování zeměkoule. Za tím vším stojí finančně trošku náročnější moderní technologie, jež ale ve finále dokáží ušetřit až 90% energií. Cena takového domu nijak výrazně nepřevyšuje cenu běžné novostavby. Přitom rozdíl mezi běžným a pasivním domem je ve využívání teplovzdušného vytápění a v minimálních tepelných ztrátách spočívajících v kvalitním zateplení a izolací podlah, střech i oken. Kromě výše uvedených opatření, prospějí ekologii také úsporné spotřebiče s označením A+, LED osvětlení jako náhrada za běžné žárovky a mnohá další opatření. Rodinné domy by měly v ideálním případě dosahovat maximální roční spotřeby 70 – 80 kWh na jeden metr čtvereční své plochy.
Varianty ekologického bydlení
Mezi základní způsoby ekologického bydlení a k ozdravení Země, patří zejména:
Ekologicky šetrné vytápění
Je v našem zájmu zajistit si přesně takové vytápění svého domu, aby co nejméně škodilo přírodě a navíc by mělo být šetrné i k vaší peněžence. Řešení je více. Mezi nejlevnější způsoby patří podlahové vytápění a dále lze v domech přitápět i dřevem v kamnech nebo krbech. Centrální vytápění pak zajistí kotel na biomasu nebo různé typy tepelných čerpadel. Na všechny alternativy eko-topení existuje možnost státních příspěvků, tzv. kotlíkových dotací, vypisovaných v jednotlivých krajích v různých časových intervalech. Tato nabídka by měla platit až do konce roku 2020. O rok později pak skončí možnost vytápět domácnosti kotlem na uhlí, jež budou muset být nahrazena moderními variantami.
Solární a fotovoltaické panely
Solární panely využívá v naší zemi desetitisíce domácností k přímému ohřevu vody nebo využívají fotovoltaických panelů, které dokáží sluneční energii přeměnit na elektrickou. Za určitých podmínek lze docílit i úplné energetické soběstačnosti. I na instalaci solárních a fotovoltaických panelů bylo možné využít státní příspěvek z programu Nová zelená úsporám.
K částečné energetické samostatnosti lze využít i další způsob, tzv. pasivní solární systém, což je využití sluneční energie i bez nutnosti solárních panelů. K tomu účelu nám pomohou na jih, jihozápad nebo západ umístěná velkoformátová okna, která umožní pronikání většího množství slunce a tepla do domu. Stejným způsobem fungují i zimní zahrady nebo prosklené části fasád.
Vlastní voda ze studny či vrtu
Městská voda může být pro vás minulostí. Dům či chatu lze zásobovat vlastní vodou za využití studny či vrtu. Vrty jsou teď hojně využívány, jelikož sahají do podstatně větší hloubky než studny a voda z nich bývá kvalitnější. Tímto se můžete stát soběstační, i co se vody týká, ale abyste nemuseli chodit pro ni ke studni, budete potřebovat čerpadlo a stálý přísun elektrické energie. Ale i spodní vody mohou být kontaminované cizorodými látkami, proto je důležité pravidelné testování kvality vody v příslušných laboratořích.
Recyklace dešťové a odpadní vody
Dalším způsobem úspory je opětovné využívání vody a to vody odpadní a dešťové. Dešťová voda, zachytávaná do sudů či kádí, je odedávna vítaným zdrojem vody pro zalévání zahrádek. Tuto možnost lze ale ještě rozšířit o instalaci podzemní nádrže, z níž pak vodu pomocí čerpadla a hadice využijete nejen na zalévání, ale můžete ji dotáhnout až do domu a mít tak vlastní zdroj vody pro splachování WC nebo praní prádla. Uvnitř domu lze ke splachování využívat i přečištěnou vodu po sprchování či mytí nádobí. Na obě tyto varianty se rovněž vztahovaly státní dotace až do výše 50% prokázaných pořizovacích nákladů.
Za určitých podmínek lze za recyklaci vody považovat i domovní čistírny odpadních vod, která pojme veškerou odpadní vodu. Tu následně přečistí a vy ji buď necháte zasakovat na svém pozemku anebo ji můžete vypouštět do přilehlého potoka. Další možností je její využití pro zalévání vašich stromů a květin nebo ekologická likvidace pomocí fekálních vozů. V případech, že je v obci přístup ke klasické kanalizaci, povolení na vlastní čističku ale zřejmě nedostanete.
Třídění domovních odpadů
Třídění odpadu už je téměř naprosto běžnou záležitostí každé moderní domácnosti. Velkou měrou k tomu přispívají kontejnery na tříděný odpad rozmístěné ve městech i obcích doslova na každém roku i dobrá dostupnost sběrných dvorů.
Podle posledních údajů je prý průměrná vzdálenost od domu k barevným popelnicím 91 metrů, takže taková malá procházka několikrát týdně prospěje nám i životnímu prostředí. K třídění odpadu patří i kompostování, které není jen věcí zahrádkářů, ale poslední dobou se kompostéry objevují i poblíž sídlišť.
Proč je nutné zvyšovat produkci tříděného odpadu na úkor komunálního?
Za svoz komunálního odpadu platí každý občan roční poplatek, na jehož výši má značný vliv vyprodukované množství. Dalo by se říci, že čím více třídíme, tím více šetříme svojí peněženku. Není to ovšem záležitost jednotlivce, ale všech obyvatel dané vesnice či města.
Dalším důvodem je recyklace tříděného odpadu. PET lahev vhozená do žluté popelnice či skleněná lahev v příslušném kontejneru najde své další uplatnění, kdežto všechno, co vhodíme do komunálního odpadu, skončí na skládce nebo ve spalovně. Obecně lze tedy říct, že čím méně ho bude, tím více odlehčíme zátěž přírodě.
Bioodpad je kapitola sama pro sebe
Bioodpad by měl končit v kompostu nebo v přírodním kompostéru a tam, kde to není možné, poslouží hnědá popelnice nebo je-li bioodpadu větší množství (např. ze zahrad), tak na sběrném dvoře. I přes celou škálu možností, kam uložit bioodpad, je účelné vyvinout maximální úsilí o jeho redukci.
Češi jsou mistři v produkci odpadů
Ročně se vyprodukuje v Česku zhruba 28 milionů tun odpadu, z toho zhruba 4 miliony tun připadá na komunální odpad, což je 380 kg na jednoho občana ČR. Průměrně denně tedy každý z nás „vyrobí“ více než 1 kg komunálního odpadu. Největší podíl v produkci odpadů mají společnosti, které ale v posledních letech dokázaly snížit toto množství o 6%. Domácnosti vykazují trend přesně opačný a množství vyprodukovaného odpadu zvýšily meziročně o 7%. Potěšujícím faktem ale je, že podle statistik celých 72 % obyvatel naší republiky odpad třídí a to jeden z nejzákladnějších ekologických ukazatelů.
Už jako malé děti jsme od svých rodičů a prarodičů slýchali, že nemáme plýtvat vodou, že máme za sebou zhasínat, že co je na talíři, to se dojídá, a že se nemusíme všude vozit autem, protože máme nohy a můžeme chodit pěšky….. Tyto věty našich moudrých předků, byly hluboce pravdivé, jen my jsme na ně v průběhu let nějak pozapomněli. Teď je na každém z nás, abychom se chovali zodpovědně a udělali vše pro ozdravení naší krásné modré planety.
